Přítel z hlíny

23. října 2013 v 16:17 | Ling-x |  Poezie
Také by jste chtěli mít přítele, který by vás nikdy neopustil? Který by k vám rád vždy zavítal nebo lépe nikdy neodešel? A co soukromí, měli by jste nějaké? A co přítel z hlíny, nemáme jich spoustu? Denně nás sledují a věrně čekají než se k nim vrátíme ad už z práce, školy nebo třeba večírku. Myslíte, že se jim od vás dostává stejné věrosti a lásky, nebo nevěříte, že by přátele z hlíny mohli mít "duši" ?
Kam jsi zmizel?
Dlaně mé jsou prázdné.
Jen ozvěna doteků,
ke mě doléhá,
jsou však chládné.

Nemíním čekat na zítřek,
obraz naděje změní se v jiný.
Zapomenu na tebe,
uplácám si nového přítele,
přítele z hlíny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katana Katana | Web | 23. října 2013 v 20:57 | Reagovat

moc, hezký, vždycky se nad tvými články musím zamyslet :)
básnička je dobrá :)

2 Kaime Kaime | 21. listopadu 2013 v 18:05 | Reagovat

úplně z toho de vycítit že ti někdo něco udělal :\ řekni mi jméno a zabiju ho :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama