Říjen 2013

Přítel z hlíny

23. října 2013 v 16:17 | Ling-x |  Poezie
Také by jste chtěli mít přítele, který by vás nikdy neopustil? Který by k vám rád vždy zavítal nebo lépe nikdy neodešel? A co soukromí, měli by jste nějaké? A co přítel z hlíny, nemáme jich spoustu? Denně nás sledují a věrně čekají než se k nim vrátíme ad už z práce, školy nebo třeba večírku. Myslíte, že se jim od vás dostává stejné věrosti a lásky, nebo nevěříte, že by přátele z hlíny mohli mít "duši" ?
Kam jsi zmizel?
Dlaně mé jsou prázdné.
Jen ozvěna doteků,
ke mě doléhá,
jsou však chládné.

Nemíním čekat na zítřek,
obraz naděje změní se v jiný.
Zapomenu na tebe,
uplácám si nového přítele,
přítele z hlíny.

Podzim

5. října 2013 v 20:34 | Ling |  Poezie
Nesymetrický úhel pohledu,
Co nadšeně vzhlíží k abstraktu.
Je vánek co odnáší si nesplněné sny,
Ten co je jest nespokojen se svou obětí.

Obeznámen chladem svým,
Co pohlcuje šedými mračny,
Objasněné okolí.

Sotva stihneš popadnout dech,
Rozplýváš svou duši,
V brzké tmě.
S přichutí ztraceného deště.

A šepot umírajících stromů,
Co přivály hnědavě žluté děti podzimu,
Przní tvou mysl,

Když čekáš než kapky deště pominou.